Sokol Kerhartice – Sport V hotel Hrotovice 2:3 (-20,20,-15,19,-6), 1:3 (-14,-21,20,-14)

Po minulovíkendovém domácím utkání nás tentokrát čekal souboj na soupeřově palubovce. Cesta na sever nás dovedla až do Ústí nad Orlicí, kde hostí své soupeře letošní ligový nováček z Kerhartic. Tým pro nás víceméně neznámý a tak nebylo radno nic podcenit, dvojnásob když soupeř vyhlásil, že by rád proti nám zabodoval.

Tentokráte jsme dali dohromady téměř kompletní „hrotovickou“ reprezentaci, i když někteří z nás dorazili trošku zdravotně, pracovně i společensky unaveni. Sečteno a podtrženo 6 nejschopnějších s Cafinem jako libero na place a 2 nejvíce zdecimovaní (jeden zdravotně a druhý společensky) ulejváci+KK na lavičce. Z hubeného kádru chyběl snad pouze Škodík. Soupeř disponuje zřejmě podobně nepočetným kádrem jako my takže bylo v hale při rozcvičce trošku pusto.

K začátku prvního utkání nastupujeme s odhodláním avšak trošku poznamenáni téměř 200 km cestováním. Domácím se taky moc „nechce“ a tak se úvod nese v poněkud ospalém duchu. První set se oba mančafty tak nějak oťukávají, aniž by jeden druhému výrazněji bodově odskočil. Koncovku zvládáme lépe a vítězíme 25:20. V setu druhém kupíme chybu na chybu, především na útoku se nedaří, soupeř dobře útočí středem a prohráváme 20:25. Další setík se přeci jen probouzíme a naopak především útokem přehráváme kerhartické kolegy v poměru 25:15. Strany se obrací, náš kolektiv na polovině po pravici hlavního „empajra“ opět mírně usíná a prohráváme 19:25. Suma sumárum po čtyřech odehraných setech je stav 2:2 a jde se na „tajbrejček“. Los nám přisuzuje servis a naději v podobě konce „páťáku“ na vyhrávací straně (kdo končil set na polovině po levici hlavního řídícího tak do té doby vítězil) Po několika vydařených výměnách jdeme do vedení, strany točíme za poměrně nadějného stavu. Druhou část „tajbrejčku“ pokračujeme v přesvědčivém výkonu, tvrdě útočíme, dobře blokujeme, polaříme a výsledkem je jasné vítězství 15:6. Škoda, že svou hru předvádíme až v 5.setu, ale výhra 3:2 se taky počítá.

Po oznámení že druhý mač bude následovat za hoďku a zjištění že v blízkosti haly se nenachází žádné z kulturně-společenských zařízení, kde by nám natočili nějaký ten hrneček vitamínů se většina týmu schovává v šatně aby nabrala nové síly. Jen trojička v podobě dvou nezbedů a jednoho obrázka se v rohu tělocvičny válí na žíněnkách a cpe se štrůdlem. Byl moc dobrej J.

Následuje rozcvička v podobě košandy, nějakého toho pokusu o smeč a servis a jde se na druhý mač. Lehce měníme sestavu, když našeho mírně bolavého kapitána nahrazuje na bločku jeden z letošních největších ulejváků (nebudu jmenovat J) a s jednohlasnou domluvou že tentokrát nebudeme hrát pět setů jdeme na to. Začátek se nám daří herně lépe než obdobná část v prvním utkání. Příjem funguje, dobře útočíme, něco zablokujeme a vítězíme v prvním setu vcelku jasně 25:14. V setu druhém se soupeř trošku probouzí, ale přesto mu to nestačí a vítězí hrotovičtí v poměru 25:21. Před třetím setem jasně zazní, že vedení 2:0 na sety docela dobře známe a z nedávné zkušenosti ho umíme i ztratit. Ani to však nepomáhá, hrajeme blbě. Ulítne pár přítahů, nesloží se pár smečí, soupeř zazlobí útokem středáků a třetí dějství ztrácíme 20:25. Po mírném povzbuzení o pauze, kdy půlka mančaftu cucá Kofolu (no proč ne, „když ji miluješ, není co řešit“) jdeme na čtvrtý a jak věříme poslední set. Začínáme dobře a od začátku neponecháváme nic náhodě. Na bločku se daří, útočíme jako za mlada když vyniká především důkladně promyšlená, vypočítaná a hodobóžově provedená obíhačka na středu sítě, kterou zakončuje hřebíkem do soupeřovy palubovky Sláťa. Výsledkem je vítězství ve 4.setu 25:14 a v celém druhém utkání 3:1. Huráááá J.

Na konci první poloviny soutěže už se přeci jen ozývají nashromážděné bolístky a nějaká ta únava. Každý mač na soupeřově palubovce je tak nějak složitější než domácí a tak jsou dvě vítězství z Kerhartic hodně cenná (i vzhledem k událostem tohoto soutěžního kola). Střelice konečně padly (že jim to trvalo) a to v Chocni a dost výrazně oba zápasy a Znojemští chuligáni prdli dvakrát v Hronově. Jsme druzí a tabulka je po polovině soutěže dost vyrovnaná, takže nic není rozhodnuto. Další klání nás čeká až po novém roce, kdy přivítáme 14.ledna v domácí aréně Dřevěnici.

Vnitrotýmový deníček:
- hned po příjezdu do soupeřovy haly nemytý a nečesaný Sláťa s temnými úmysly pouští sprchu, ale ouha už neví jak zařízení ovládané oním známým úsporným čudlíkem zastavit……možná poteče navěky                                                                                         – - Pájovi je vytýkáno že chodí nějak divně nakřivo a kličkuje, musím se ho zastat……..PRDLAJS, CHODIL JSEM ÚPLNĚ NORMÁLNĚ A NAPROSTO ROVNĚ!
-  Pítrsíček by měl potrénovat košandu, nebo se z těch pivních dluhů Pájovi nikdy nevyhrabe
- v místním oblíbeném restaurační zařízení si část týmu dopřává právem chválenou česnečku, následně se v ní náš kapoš Balin jedním neplánovaným nádechem málem utopí, ovšem vyplouvá ze všeho s kapitánskou grácií a hlasem mutujícího teenagera se všem u stolu omlouvá……no chvilku jsme o něj měli i strach
- Víťa s Pájem si dávají ptáka v bramboráku a po doručení na stůl a spatření té hromady se radují že tentokrát vyhráli………následně se potí u posledních soust
- cesta domů hiltikárou nám krásně utekla neboť jsme ji celou proklábosili

A na závěr bych chtěl všem spoluhráčům, příznivcům a kamarádům hrotovického volejbalu poděkovat a popřát šťastné a veselé svátky vánoční a vše nej do nového roku

Naše sestava: J. Kolouch, Pa+Pe. Roupcovi, P. Bartes, V. Svoboda, J. Pečenka, J. Cafourek , J. Slatinský, J. Kracl